Emanuel Štěpán Petr, český Cavaillé-Coll, část 3.

Szostak, Michał

Emanuel Štěpán Petr, český Cavaillé-Coll, část 3.

Abstract

Podle dvou velkých Petrových nástrojů popsaných výše, stejně jako na základě četné literatury, můžeme načrtnout několik závěrů ohledně Petrových varhan. Budou rozděleny do několika skupin: zvukové vlastnosti, technické provedení, intonace, skříň, hrací stůl a údržba a opravy. Zvukové vlastnosti Zvukový charakter Petrových nástrojů lze obecně popsat jako německou roman-tickou estetiku s vlivy francouzských symfonických směrů. Uvažujeme-li o Petro-vých velkých nástrojích, ve všech strojích převažují 8stopé rejstříky všech druhů a poměrně hodně je zde také 4stopých rejstříků. Každý manuál je vybaven 16stopým rejstříkem různého druhu (principál, flétna a smykavý rejstřík). Petr také používal harmonické flétny, což je dalším příkladem jeho spřízněnosti s francouzskou var-hanářskou školou. Velmi střídmé používání jazykových rejstříků bylo dáno pravdě-podobně snahou snížit celkové náklady na stavbu nástroje, přičemž u této tendence můžeme vidět německé kořeny. V Petrových velkých opusech nacházíme v každém stroji pouze jeden jazykový rejstřík. Petr také používal standardizované jazyky, tj. Tromba 8' v prvním manuálu, Klarinet 8' ve druhém, německý typ Vox humany 8' ve třetím manuálu a Pozoun 16' v pedálu. Používal pouze hluboko znějící alikvóty (5 ' v manuálech a 10 ' v pedálu). Vyšší alikvóty (2 ' a vyšší) nalezneme v rámci mixturových řad, ne však jako samostatné rejstříky. To stojí za pozornost, neboť při-dání mixtur ke každému manuálovému stroji ukazuje Petrovu otevřenost soudobým trendům. Cavaillé-Coll používal toto řešení jen ve svých pozdních dílech na základě návrhů tehdejších varhaníků1-značně to zvyšuje interpretační možnosti. Petrovy pedálové rejstříky byly stavěny jen do 8' (bez 4stopých nebo vyšších rejstříků). Jeho vzdušnice měly stejný tlak vzduchu pro celý rozsah rejstříků. Technické provedení Petr ve svých varhanách zpočátku používal plně mechanickou trakturu s kužel-kovou vzdušnicí. U pozdějších děl začal využívat Barkerovu páku. Od roku 1904 už Petrův závod stavěl pouze pneumatickou trakturu s kuželkovou vzdušnicí. Dílna si všechny prvky (tedy součástky pro rozvod vzduchu, abstrakty, Barkerovy páky, membrány atd.) vyráběla sama. 1 Szostak Michał. Evolution of Cavaillé-Coll's symphonic organs. e Organ. 2018, č. 384, s. 8-23. ISSN 0030-4883.